Before I die

Before I die #6

9. listopadu 2016 v 22:30 | Lauralex

MÍT MALÉ TETOVÁNÍ, KTERÉ BUDE MÍT VELKÝ VÝZNAM

S myšlenkou nechat se tetovat si pohrávám už asi od mých sedmnácti osmnácti let. A to jsem dříve byla odpůrce tetování i piercingu. Ne že by se mi to vyloženě nelíbilo, jen jsem byla přesvědčená, že já to nikdy nechci. A jako že o věcech, o kterých jsem přesvědčena, moc často názor neměním, tentokrát se postupem času, věku a událostí mé mínění změnilo.

Když mě to poprvé "napadlo", přesně jsem věděla, co si chci nechat vytetovat, a zůstalo mi to doposud, ale jsem ráda, že jsem to neudělala hned napoprvé, protože i když jsem to měla rozmyšlené a než vůbec něco udělám, dost o tom přemýšlím, dokud si nejsem se vším naprosto jistá, asi bych si nechala vytetovat první blbost toho, co chci, kterou bych viděla. Sice jsem o tom vážně uvažovala a hodně si o tetování zjišťovala, ale po nějaké době to tak nějak vyprchalo, takže jsem došla k názoru, že jsem asi nebyla pevně rozhodnutá a odhodlaná to udělat. Teď už to mám v hlavě dost dlouho, vím, co chci, proč to chci a prostě cítím, že je ten správný čas, jsem připravená a mám tu odvahu to udělat.

Before I die #5

8. března 2015 v 17:30 | Lauralex
I do it.

Víte, tohle je asi moje největší životní přání. Ne světový mír, tolerantnost mezi lidmi nebo lepší životní prostředí, já si přeju žít. Jo, protože s depresema to prostě není žádný život, je to přežívání. Možná je to sobecký, ale já to prostě chci. Naivně jsem si myslela, že už je to za mnou, že jsem to zvládla a překonala, ale vydrželo mi to asi dva měsíce a zase je všechno v hajzlu. Teda já jsem v hajzlu. Teď to ještě dokážu víceméně zvládat, ale asi to nebude trvat dlouho. Někdy mám pocit, že mě to zničí. Že sama sebe zničím. Není k tomu vlastně ani moc co říct, rozhodně se tu s tim nechci chlubit, nebo něco, člověk to spíš skrývá, i když už to o mně stejně víte, jen říkám, jak to je. Kdo to poznal, tak mě chápe, kdo ne, asi to nedokáže pochopit.

Before I die #4

15. listopadu 2014 v 17:00 | Lauralex

Je potřeba k tomu něco dodávat?
Je to tak jednoduchý, prostě jenom šťastná.

Before I die #3

2. listopadu 2014 v 20:50 | Lauralex

Jo a jo a jo! Nejen že to chci stihnout, než umřu, já už na tom pracuju. A myslím, že to funguje. Chystám o tom i článek, ale musela jsem vás o tom prostě informovat, protože si to užívám. Jde o to být šťastný a milovat život. Je mi jasný, že to nebude vždycky růžový a někdy se mi ty deprese a smutnění vrátí, to už ve mně prostě je a bude, ale už se tomu budu snažit vyhýbat, co to půjde, a nebudu se tomu zbytečně poddávat. Momentálně je moje přesvědčení a rozhodnutí takové. Jakkoliv je na tomhle světě hnusně, pořád je tu spousta hezkých věcí, který za to stojí a já je chci poznat, naučit se s nima žít a užívat si to. Stojím na startu.
(první článek v měsící a nestěžuju si, na tom něco bude)

Before I die #2

12. října 2014 v 17:35 | Lauralex

Myslela jsem si, že už to umím, ale asi ne. Nebo takhle - pokud jde o to, co si lidi myslí o mně, to už je mi jedno, to už umim, ale pořád se ohlížim na ostatní, co dělají a co si myslí o všem ostatním, co se děje, ale je to úplně k ničemu, můj život je můj život, ať už to, co udělám, bude dobře, nebo ne, nebo jestli to bude podle představ někoho jinýho, nebo ne. Jenže v člověku to nějak pořád hlodá. Nevim, jestli mi rozumíte, asi to nedokážu vysvětlit, ale cítím to tak. Zkrátka chci, aby mi nezáleželo na ostatních a měla jsem v hlavě jen sebe (zní to dost sobecky a bezcitně, snad mi rozumíte).

Before I die #1

20. srpna 2014 v 19:30 | Lauralex

Vždycky jsem ráda cestovala a jedním z mých snů je procestovat svět. Ráda poznávám nové krásné kraje a jejich kulturu a nasávám jejich atmosféru. I když mám radši severské země a mám několik vysněných míst, kam bych chtěla nejvíc, podívat bych se chtěla do celého světa. Líbí se mi totiž, jak je svět rozmanitý, všude jiný a přitom stejný, a dokážu si všude najít to něco - něco krásného, za co stojí zemi navštívit, zamilovat si ji a zapamatovat si ji. Je mi jasný, že to za život nemůžu stihnout, navíc když jsem pořádně v zahraničí ještě nikdy nebyla, ale sním o tom, a doufám, že jednou si budu jen tak cestovat a kochat se krásami světa, ať už sama nebo s někým.
 
 

Reklama