Co pro mě znamenají Vánoce

18. prosince 2016 v 16:00 | Lauralex |  O něčem pro něco
Zatímco v dnešní době v prosinci vrcholí nákupní horečka a lidé jsou čím dál tím otrávenější, podrážděnější a nepříjemnější, dříve byl advent zasvěcen klidu a rozjímání. Vytrácí se povědomost o symbolice a účelu obdarovávání a čaru této atmosféry. Vraťme se tedy nejdříve kousek zpátky, na počátek těchto svátků, a připomeňme si, jak Vánoce začaly a jaký byl jejich smysl.

Vánoce jsou v první řadě křesťanským svátkem oslavujícím narození Ježíše Krista. Jako církevní svátky byly uznány ve čtvrtém století. Posléze, zhruba v 16. století už je ale začali slavit i lidé mimo křesťanskou, či jinou víru v podobě, v jaké je známe dnes. Nejen onen samotný Štědrý den, nýbrž celý čas adventu byl, je a měl by být dobou zklidnění, rozjímání, očekávání, lásky, dobra a duchovna. Lidé si dávali dárky už ve středověku. Šlo o drobnosti, které však měly hluboký význam. Utužovaly se tím vzájemné vztahy a šlo zejména o vlastní výrobu, kdy do nich dotyčný vložil i sám sebe.
To ale není úplně to, o čem chci mluvit.


To hlavní je podle mě věřit. Ne v Ježíše, Boha a třeba ani v Ježíška či nějaké náboženství, ale mít takovou vnitřní víru. Spojení mezi myslí a srdcem. Ta hodnota, stejně jako vánoční kouzlo, je nehmotná. Nemůžete to slyšet ani vidět. Cítíte to, znáte to. Musíte v to důvěřovat. Ať už děti, nebo dospělí. Protože, jak již bylo řečeno, Vánoce nejsou jen datum, je to stav mysli. A až si toto uvědomíte a pocítíte to ve svém srdci, teprve potom se ve vás rozsvítí to vánoční světlo a objevíte jeho ducha. Vánoce - a nezáleží na tom, jestli je slaví lidé věřící či nevěřící - by měly být především svátky klidu, míru, pohostinnosti, dobročinnosti, lásky a sounáležitosti. A jde přece o to spojit všechny z nás. Teprve potom mají význam.

Jak už jsem avizovala v příspěvku, věřím v Ježíška. Budete si myslet, že jsem blázen, smějte se, ale ano. Totiž ovšem, vím, kdo kupuje dárky a znovu opakuji, nejsem věřící, ale tady jde o něco jiného. Věřím v kouzlo Vánoc a to mi dává víru a naději, že ten můj Ježíšek je někde nade mnou. Jakýsi neviditelný duch, který přichází hlavně před Vánoci, je tu se mnou nezištně a milosrdně a objeví se právě, když uvěřím, že je opravdový a dám mu podobu. Jako malá, když jsem vyhlížela z okna toho Ježíška, pamatuju si, že jsem zahlédla zvláštní světlo, skoro až jakousi mlhovinu, červenou. Bylo to jen na chvíli, třeba to byla jen má představivost a touha uvěřit, nicméně si to pamatuju živě až dodnes. A možná kvůli tomu mám svou víru v "to něco", co nikdo jiný nevidí ani necítí. Víte, je to něco jako andělé. Každý z nás je má a nakonec všichni jednou uvěříme, že jsou nad námi, až je budeme potřebovat. Jsou s námi spjatí.

Posledních pár let jsou Vánoce čím dál více vnímány jako komerční a je mi to upřímně líto. Věřte mi, že nejsou. To z nich dělají pouze lidé sami. Nezáleží na tom, kolik druhů cukroví upečete, jestli máte umytá okna a vyprané záclony, nebo jestli dostanete nejnovější mobil. Nehoňte se za drahými dárky a plnou lednicí, tím si nevynahradíte chybějící čas a pozornost s těmi, které máte rádi, právě naopak. Zklidněte se, zpomalte, otevřete oči a vnímejte. Vánoce a láska je totiž to, co je kolem, když se zastavíte, přestanete rozbalovat dárky, rozhlédnete se a zaposloucháte se. O ničem jiném to není. A právě to v mém srdci znamenají Vánoce. Nezachytitelné okamžiky kouzel a zázraků, kdy se rozezní jako tisíce rolniček v mé duši, okamžiky, které trvají a kdykoliv se k ním vrátím, najdu to, co hledám a co tolik miluju. Je to to, co nás drží pohromadě. A ne dárek, ale ta myšlenka je to, co se počítá. Ovšem tohle má podstatu jen pro toho, kdo má správný klíč k srdci. Je to láska na dlani.

A právě dnes, o zlaté neděli se zapaluje čtvrtá adventní svíčka, která je zasvěcena lásce. Uvědomte si, co je středobodem tohoto světa a co je to doopravdy důležité. Mějte se prostě jen trochu víc rádi, to přece nic nestojí. A noste si to s sebou po celý rok, to je to největší kouzlo a ten největší dárek, jaký můžeme všihni dát a zároveň si ho odnést. Protože víte, že pokud nemáte Vánoce v srdci, nikdy je nenajdete ani pod vánočním stromkem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss | Web | 18. prosince 2016 v 17:18 | Reagovat

Pro mě už Vánoce dávno ztratili své kouzlo...

2 Lauralex | Web | 18. prosince 2016 v 17:23 | Reagovat

[1]: Prosím tě, když už musíš mít za každou cenu vždycky první komentář na blogu i za tu cenu, že napíšeš cokoliv, jen kvůli tomu, abys měla návštěvnost, aspoň si pamatuj, nebo by stačilo se podívat, co jsi psala u článků níže.

3 nudistka | Web | 18. prosince 2016 v 18:13 | Reagovat

Jaké si to uděláme, takové to máme. Jestli se chce někdo honit, bude se honit. Pokud se chce někdo hádat, bude se hádat. Osobně se nikde netlačím, nenakupuji jak šílená a netrávím víkendy maratonem pečení.

4 Asterius | E-mail | Web | 18. prosince 2016 v 19:17 | Reagovat

První 2 odstavce se mi líbí. Pak už popisuješ nějakou svou variantu „Vánoc“.
Víš, ale bez Pána Ježíše je dost nesmyslné mluvit druhým o ztišení se, rozdávání lásky a prokazování dobra. Jediný důvod pro takovou změnu, který sama udáváš, je mít nějaké hezké pocity. Ale to je stejně docela sobecké. Podstata Vánoc je prostě jinde než v pocitech.

5 Lauralex | Web | 18. prosince 2016 v 19:26 | Reagovat

[4]: Je to můj názor a moje přesvědčení a to, ať se ti líbí, nebo ne, si nechám a ty mi ho nevymluvíš, takže se snažíš zbytečně. Copak jen věřící člověk může cítit lásku a dávat dobro? To myslíš vážně? To by bylo hodně zlé. A jestli si toto myslíš, nikdy se neshodneme a já tě lituju.
A podstata Vánoc je v pocitech. Je v nás a já tu lásku cítím a jsem za to ráda. Nevím, proč máš tu potřebu všechno hanit. Takže promiň, ale kázej si někomu jinému. Dík a čau.

6 Asterius | E-mail | Web | 18. prosince 2016 v 19:43 | Reagovat

[5]: Samozřejmě respektuji tvůj názor. A jestli můj komentář vnímáš jako hanlivý, tak promiň. To nebyl můj záměr. Jen jsem chtěl upozornit na to, že většina lidí, kteří jsou nevěřící, tě asi poslouchat nebude. I když kdo ví. No, ale k tomu pocity jsou tak prchavé, jednou ten pocit může být silnější, někdy ne moc znatelný a jindy se nemusí dostavit vůbec. Opravdová láska je víc než jen pocit. A tak ti samozřejmě přeju, abys skutečnou Boží Lásku jednou poznala.
Požehnané Vánoce.

7 Lauralex | Web | 18. prosince 2016 v 19:56 | Reagovat

[6]: Jediný, kdo neposlouchá - teda spíš nečte v tomto případě, jsi ty. Znám lidi, kteří to vnímají stejně a i kdyby ne, je to snad každého věc. Navíc už v názvu článku je, co znamenají "PRO MĚ", tudíž jestli mě někdo bude poslouchat, nebo nebude, je čistě na něm, to není můj problém. A nepíšu to proto, abych někomu svůj názor vnucovala, píšu to především pro sebe. My dva prostě máme každý jiné pocity a každý je vnímáme jinak. Ty si myslíš, že jsou prchavé, já zase vím, že trvají, alespoň z mé strany. A ano, jediné, na čem se shodneme je, že láska je víc než pocit. Ale o ničem takovém tu nepadlo slovo.
A lásku Boží těžko poznám, když v Boha nevěřím. Věřím v tu lidskou - a mysli si, co chceš, vím, že je. Prostě to tak nech. TEČKA.

8 Karin | Web | 19. prosince 2016 v 1:08 | Reagovat

[4]: Snad žádný svátek není ryze náboženský. Lidé si to zkrátka zařídili tak, aby se to hodilo všem - pohanské zvyky pěkně vedle těch křesťanských. To samé platí o vnímání Vánoc a jejich smyslu.
Rozdávat lásku pro svůj vlastní pěkný pocit je podle tebe sobecké. A o čem je tedy tvá víra? Proč žiješ podle desatera? Aby ses dostala do nebe, viď? Předpokládám, že tak činíš kvůli sobě.
A ejhle. Člověk bez kouska sobeckosti neexistuje. Vše co děláme, souvisí s tím, že nám to uspokojuje naše ega. A je to dobře, jelikož to je přesně to naplnění, ten smysl, po kterém lidská duše prahne.
Já osobně věřím v lásku. V její čistotu a nekonečnou moc. V lásku která není darem, ale může vzniknout v srdci každého z nás a vede ho životem. V lásku, která je pro mě synonymem tvého Boha, jen bez církve a s pravidly psanými pro každého "na tělo".
Přeji krásné Vánoce a hodně lásky. Ať už ji bereš kdekoli.

9 Ev. | Web | 19. prosince 2016 v 4:38 | Reagovat

První dva odstavce s tebou naprosto souhlasím. Nechápu, proč se lidi kvůli svátku, který má bÿt o lásce, rodině, míru a podobně tolik stresují. A většinou je to kvůli naprostým prkotinám.
Zbytek článku je na můj vkus už moc snění. Já jsem vždycky byla spíše realista, samozřejmě jako dítě jsem svět viděla malinko jinak, ale je hezké, že existují i lidé, co berou Vánoce takhle. Podle mě není nic špatného na tom být snílek, ale všeho s mírou. Každý máme svůj názor a pohled na svět :)

10 Medvěd | Web | 19. prosince 2016 v 6:37 | Reagovat

Nejlepší Vánoce jsou ty na sněhu, i když se lidi budou stresovat v obchodech, shánět věci na poslední chvíli a utrácet desetitisíce. Sníh, alespoň u mě vždy stres odvál. Ať mi bylo 15 20 nebo 30, vždy jsem šel blbnout do sněhu. Věřit? Nevěřím, nemodlím se. Jsem realista a co nevidím na vlastní oči tomu nevěřím. Přesto jsou Vánoce krásné.

11 Ter | E-mail | Web | 19. prosince 2016 v 9:59 | Reagovat

Moc pěkný článek, podle mě je pravda v tom, že by se lidé měli zpomalit a užívat si přítomnosti druhých. :) Každopádně pokud někoho udělá šťastným ta lednice nebo 10 druhý cukroví, tak proč ne. :) Já pořád ještě doufám ve sníh, který by mi to Vánoční atmosféru ještě doladil. ♥

Nakonec tohoto komentáře bych tě chtěla pozvat na Vánoční giveaway, které probíhá na mém blogu. Protože Vánoce jsou o obdarovávání druhých! ♥

12 Lauralex | Web | 19. prosince 2016 v 11:23 | Reagovat

[9]: Však ano, správně - a nejsou Vánoce právě o snění? Myslela jsem, že po takové době, nebo že jsi to četla aspoň nahoře, víš, že jsem snílek. A snít a uvěřit je krásné, jenže lidé to neumí, ani jeden z vás. Ale jsem taky pesimista, nicméně i přesto všechno, co zažívám a prožívám, a věř, že si to nedokážeš představit, stále věřím na zázraky, alespoň i Vánocích. Já dříve Vánoce taky nevnímala až tak silně, ale čím jsem starší, tím víc si uvědomuji, co to pro mě znamená. Chápu na druhou stranu i tebe, že ve Vánoce nevěříš, ale je to smutné. Jdeš do práce, chápu, ale to kvůli jednomu dní, kvůli 24 hodinám z celého roku jsou horší? To není o jednom dni, je to i celém období a můžeš si ten den udělat kkidne 20. nebo 26. A vlastně klidně v květnu, když budeš chtít, co záleží na čísle..  
Prostě jsi ještě nedospěla k tomu poslednímu odstavci.

[10]: Neříkám, že bych si nepřála na Vánoce sníh, ale tak podstatný není. Na konec večer stejně budeme rozjímat doma u stromku a v tu chvíli nikdo neřeší, jestli je sníh nebo 5 stupňů nad nulou.

[11]: To samozřejmě, nikomu to neberu ani to neodsuzuju, ale zatím mi ještě nikdo neřekl, že by ho to nějak obšťastňovalo, každý si jen stěžuje, že nemá čas a že je z toho ve stresu, proto to říkám, protože za tohle ten stres fakt nestojí.

A koukám, že jsi měla nabitý program o víkendu.

13 Belluška | Web | 20. prosince 2016 v 14:25 | Reagovat

Líbí se mi tvůj článek a celý tvůj blog. Má to hlavu a patu.

14 evil spirit | Web | 20. prosince 2016 v 18:05 | Reagovat

líbí se mi, že to bereš takhle "dětsky" a že na vánoce tak moc věříš. já, jako realista, to tak vůbec neberu, ale hrozně mě těší, že vánoce v někom vyvolávají takovýhle hezký pocity. pro mě je to právě spíš ten shon a stres s dárkama a hromada uklízení.
/lidi jako typka v prvním komentáři mě neskutečně štvou. ke mě chodí asi dvě podobný holky a komentujou úplný nesmysly, jenom aby měly návštěvnost. #zabít #zakopat #udupat #zahrabat/

15 cincina | Web | 20. prosince 2016 v 19:25 | Reagovat

Já třeba nerozumím lidem, kteří jsou v předvánočním čase otrávení:) Jako chápu, že někoho to nebaví nebo toho má plné zuby... ale třeba já jsem milá, příjemná, natěšená, usmívám se jak měsíček na hnoji a vážně se těším:D I lidé kolem mě mi říkají, že se usmívám už nějak moc:D
Na Ježíška jsem věřila, když jsem byla menší. Když jsem zjistila pravdu, tak jsem vlastně ani nebyla zklamaná... pořád si tak nějak říkám, že určitě někdo existuje a věřím v pravé kouzlo Vánoc, i když jsem už dospělá:)

16 Lauralex | Web | 20. prosince 2016 v 20:48 | Reagovat

[13]: Děkuju, jsem ráda, že se líbí. ;)

[14]: Já to vůbec neberu dětsky, pro mě to má prostě takový význam. I v mých 21 letech. Vánoce jsou pro mě rodina. A rodin je pro mě láska. A láska je pro mě "Bohem". A celé dohromady je to pro mě vším. Každý máme jiné priority. Ale chápu, že to někdo nechápe (a nemyslím tím zrovna tebe).

No, já vlastně kamkoliv na blog přijdu, téměř všude vidím první komentář od ní. Teda přednostně v AK samozřejmě. Taky bych chtěla tolik času na blog, ty jo. :D

[15]: Jsi můj člověk! Vítej. :D Já dokážu pochopit a akceptovat, že někdo Vánoce nemá rád. Teda takhle - chápu a přijímám jejich názor, ale nechápu, jak je to možné. :D Já se teda na lidi takhle usmívám stále, ale úplně chápu, co tím myslíš. :P

Já upřímně ani nevim, jestli na toho "vánočního Ježíška" jsem někdy věřila, nebo co jsem si o něm myslela. Ani nevím, kdy jsem to zjistila nebo jestli mi to rodiče řekli.. Vím akorát, že jsem to asi zjistila tak, když jsem slyšela tátu, jak mi po chodbě nese pod stromeček kolo a když jsem jako malá šla v noci na záchod a viděla jsem rodiče, jak zdobí stromek. Ale nevzpomínám si, že by mi to nějak ublížilo. Možná právě proto, že tu určitou víru ve "svého" Ježíška, v to kouzlo stále mám. :)

17 Ev. | Web | 20. prosince 2016 v 21:13 | Reagovat

[12]: Vím o tobě, že taková jsi a nepřijde mi to vůbec jako něco špatného. Chápu, co jsi tím chtěla říct, není to tak, že bych to nepochopila. Já se na ty Vánoce v práci trošičku i těším, kdyby tam nebyl jeden člověk, kterej vím, že tam bude, těším se ještě o něco víc, protože jsem zvědavá, jak to tam bude vypadat, ale to je mimo téma. A tu myšlenku, že by se lidi měli mít rádi podporuju. Já se vždycky ke všem snažím chovat co nejlépe, dokud mi neudělají něco vážnějšího, co mě donutí je nemít ráda. Ale i tak se k nikomu nechovám ošklivě. A na světě by bylo mnohem lépe, kdyby se tak k sobě chovali všichni, celý rok, ne jen o Vánocích.

18 Lauralex | Web | 20. prosince 2016 v 21:23 | Reagovat

[17]: Paradox je, že se tak k sobě lidé nechovají snad ani o těch Vánocích. Jen já. A i když mi přesto stále všichni jen ubližují, nikdy nepřestanu konat dobro a šířit lásku. Je to to nejdůležitější.

19 Daisy | Web | 21. prosince 2016 v 21:13 | Reagovat

Ja verim v kouzlo Vanoc, a kdyz se zadari a mam cas se zklidnit a uvolnit se, tak se i jinak citim :). Krasny clanek :).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.